Historie

 

 

Rok 1869          [str. 326]
5. Července 1869 přišel do Jílového pražský Sokol a vzbudil zájem o jednotu. Přičiněním nejvíce lékárníka Čeňka Hnilici, ustavena ještě téhož roku zde Tělocvičná jednota Sokol. Byla to krásná doba svornosti a bratrství v občanstvu, pokud žil tento spolek. Zachovaný prapor je z toho roku. Vyšily jej paní a dívky jílovské. Několik jednotlivců vystoupilo ze Sokola a tím byl oslaben. Městský úředník Jan Černý přeměnil r. 1875 Sokol v Hasičsko-tělocvičnou jednotu. Černý byl t.r. starostou Sokola a zvolen starostu hasičského sboru. Z Prahy požádán člen tamního sboru Jindřich Halla za cvičitele a po čtyřnedělním výcviku bylo 10. července veřejné cvičení na náměstí. V radnici jakoby vypukl požár. Věž ztekli hasiči z náměstí po žebříkách až do nejvyšších pater. Když vykonali svůj úkol a když zachránili některé osoby v radnici spustili se po šikmo nataženém provaze na hácích. Od té doby zde hasičský sbor dobře pracuje; škoda, že při tom zanikl Sokol, oba spolky měly zde své poslání.

 

Rok 1892           [str. 349]
Za 12.: Povzbuzením výboru Čtenářské besedy Přemysl utvořila se r. 1892 znovu Tělocvičná jednota Sokol. Byla postrádána a její prospěšnost uznávána. Od té doby vyvíjí pěknou činnost nejen tělocvičnou, ale i vzdělávací. Vystupuje na veřejnost hromadnými prostnými cvičeními, zúčastňuje se župních i všesokolských sletů. Již 19. lednu 1895 usnesl se výbor Sokola tvořiti fond pro zbudování vlastní tělocvičny a to 10 % hrubého příjmu spolkového.

 

Rok 1899          [str. 350]
15. července t. r. uspořádal I. okrsek sokolské župy středovčeské veřejné cvičení v Jílovém. Na upomínku byla ražena medaile; jílovský Sokol byl na cvičení dobře zastoupen.

 

Rok 1901          [str. 354]
R. 1901 konal se v Jílovém župní sokolský slet.

 

Rok 1920           [str. 361]
Tělocvičná jednota Sokol získala kinematografickou koncesi a promítala filmy na Šmelcovně. Obec odprodala Sokolu stavební parcelu na zřízení cvičiště a postavení sokolovny.

 

Rok 1923           [str. 362]
V roce 1923 byly v Jílovém tyto spolky
a). . . . .
b)Tělocvičná jednota Sokol z roku 1869 přetvořena r. 1875 na Hasičsko-tělocvičnou jednotu, z niž povstala Hasičská jednota. Sokol znovu založen 1892; zúčastnil se r. 1920 všesokolského sletu 26 členy; na něm cvičilo 13 mužů, 9 žen, 4 dorostenců, 4 dorostenky a 18 žáků, 9 žákyň. Veřejné cvičení IV. okrsku sokolské župy pražské v Jílovém 23. července 1922 a I. sletu sokolské župy pražské ve dnech 18. a 25. června 1922 zúčastnily se veškeré složky cvičenců. Má biograf od 1. října 1922 a nastřádal 60.517 Kč stavebního fondu. Zřídil studentskou noclehárnu o 3 lůžkách a knihovnu o 200 svazcích.
c). . . . .

 

Rok 1924          [str. 365]
… Sokol na Ptáku upravil letní cvičiště.  …  Výtěžek sjezdu rodáků přes 5000 Kč věnován stavebnímu odboru Sokola …

 

Rok 1927          [str. 369]
Na pozemku pro sokolovnu a cvičiště, měřícím 3600 m2, hloubí studnu; v 24 m přišli na slabý pramen vody. Počátkem srpna 1927 položen slavnostně základní kámen k stavbě za velké účasti jednot Pražské sokolské župy, místních spolků a obecenstva.  …  Sokol dostal koncesi výčepnickou na svém staveništi.

 

Rok 1928           [str. 369] a [str. 371]
Na sokolovně rozšiřují 25 m hluboký vrt na studnu.  …  Dramatický odbor Čtenářské besedy Přemysl měsíčně hrál zatím v sále na Šmelcovně. O října 1928 zřídil si scénu v nové ještě úplně nedostavěné sokolovně.

 

Rok 1929          [str. 371]
27. ledna 1929 zemřel ve stáří 76 let majitel č. 17, statkář Josef Babánek, v l. 1897 až 1906 starosta města, potom radní až do r. 1928, kdy se vzdal svých funkcí; býval také náčelníkem a starostou Sokola.  …  Sokol zřídil společnou noclehárnou o prázdninách v obecné škole s 33 lůžky.  …  Dramatický odbor Čtenářské besedy Přemysl upravil si v Sokolovně nové velké jeviště s dekoracemi Petránkovými, které postupně od hry ke hře doplňovali svou prací jílovští ochotníci Fr. Hausman, Václav Kopecký, Petr Morávek a Vojtěch Touš.  …  Šedesátka jílovského Sokola oslavena akademií: cvičilo vzorné družstvo mužů a žen Pražského Sokola.   

 

Rok 1930          [str. 373]
Na sokolovně dostavují nejzápadnější část budovy.  …  Strojní prapor provedl vojenské cvičení v upomínku bitvy u Zborova; večer koncertovala vojenská hudba v sokolovně.

 

Rok 1934          [str. 377]
Jílovský Sokol zúčastnil se 42 členy veřejného cvičení Sokola v Krhanicích, pořádaného na památku 10letí založení Sokola tamtéž.

 

Rok 1935          [str. 377]
Osvětový sbor s místními korporacemi a spolky oslavil 85. narozeniny Tom. G. Masaryka 6. března v sokolovně živým obrazem, v němž vystoupili legionáři, sokolové, členové dělnické tělocvičné jednoty, sboru hasičského a sportovního klubu jílovského. Proslov přednesl podplukovník Ludvík Tůma, recitována báseň, hrál hudební kroužek, provedena prostná cvičení Sokolem a Dělnickou tělocv. jednotou.

 

Rok 1936          [str. 380]
Josef Bareš, oficiál okresního úřadu se rozloučil s jílovskou scénou v sokolovně Langerově hře Jízdní hlídka v roli Soukupa.  …  Obec upravuje úsek ulice Tyršovy a Rašínovy k sokolovně; též upravuje ulici Mistra Jana Husa.  …  14 členů jílovského Sokola jelo s Čsl. obcí sokolskou na Slovensko.

 

Rok 1937          [str. 381]
Tyršova ulice u sokolovny je proražena,  …  Sokolského branného srazu zúčastnilo se 60 mužů, 32 žen, 5 dorostenců, 12 dorostenek a 22 žáků.  …  V rozestaveném dílčím běhu štafetovém Čsl. Obce sokolské zúčastnilo se běhu v okruhu Jílového na 5880 m od Kam. Vrat do Borku nad Párysův mlýn, 11 mužů, 3 ženy, 2 dorostenci, 14 dorostenek a 8 žáků; dále přejala stafetu jednota krhanická.

 

Rok 1938           [str. 382] a [str. 383]
Sokolu obnovena kinematografická licence.  …  V Sokole ustaven branný sbor čsl. motoristů.  …  Na X. Všesokolském sletu cvičilo z jílovského Sokola 19 žáků, 16 žákyň, 14 dorostenců, 8 mužů a 7 žen, mimo sedmi starších bratří, které se zúčastnili Sletu.  …  31. prosince zemřel v Praze MUDr. Frant. Bouchal, bývalý dlouholetý lékař v Jílovém, činovník v jílovských kulturních spolcích a v Sokole.  …  Jan Čihák odchází po 16 letech ze starostenství v Sokole; nejprve byl cvičencem, potom cvičitelem, náčelníkem, místostarostou a pozléze starostou Sokola. Valná hromada Sokola zvolila Prokopa Beneše, dosavadního místostarostu, starostou.

 

Rok 1939           [str. 393] a [str. 394]
Měsíc české knihy začal výstavkou a literárním večerem v sokolovně, na nějž pozváni spisovatelé rodáci a krajané.  …  V sokolvně vzpomenuto přednáškou jednatele Václava Kopeckého sedmdesátého výročí založení Sokola v Jílovém. Obec darovala 1000 Kč na sportovní hřiště klubovní.

 

Rok 1941          [str. 401]
V Sokole zastavena činnost 12. IV. 1941; Sokol rozpuštěn 11. X. 1941, jmění a místnosti zabaveny.

 

Rok 1945          [str. 404]
Téhož dne (15. května) oznámena místnímu národnímu výboru obnova Tělocvičné jednoty Sokol v Jílovém, která se opět ujala sokolovny a 24. května konala první výborovou schůzi.  …  Sál v sokolovně je jediný sál, ve kterém možno s úspěchem teď hráti divadelní představení. V sále se však i promítají filmy a je místem Sokola, nestačí a nemůže vyhověti všem nárokům doby.  …  Jednota Sokol se zasloužila a i zadlužila, aby zřídila vyhovující sál, ale za německé okupace byl velmi Sokol ochuzen; výtěžek z filmových představení, ač zařízení provedl Sokol na svůj náklad, nešel v jeho prospěch a na úhradu velkého dluhu tížícího jednotu. Tělocvičná jednota Sokol v Jílovém na podzim 1945 ztratila úmrtím bratra Prokopa Bemeše svého starostu, nástupce bratru Janu Čihákovi, který pro churavost se vzdal r. 1940 starostenství. Nástupcem Prokopa Beneše se stal dosavadní místostarosta bratr Josef Attl, bývalý sokolský náčelník. Pro churavost vzdal se však v únoru 1947 činnosti a starostou zvolen bratr Václav Kopecký, od roku 1923 jednatel jednoty a bývalý dřívější její vzdělavatel. Bratr Josef Attl zemřel 10. května 1947.